Útoky zvířat

03.08.2015 12:28

Hrozbou, kterou představují zejména sloni, je ohrožování lidí. V Krugerově parku se od severu k jihu  táhne mopanová buš. Jak již bylo dříve řečeno, jedná se o strom, který je hlavní pochutinou slonů. Listy tohoto stromu  jsou však  toxické a sloni musejí účinek nepříjemných látek neutralizovat příjmem různých minerálů. Bylo prokázáno, že strávení této rostliny vyvolává u slonů velkou žízeň  a vzájemné působením vody a toxických látek vyvolává u slonů velkou agresivitu. Proto se lze v Krugerově parku nezřídka setkat s   ničivým napadením návštěvníků slony. Byly zaznamenány i případy  ohrožení životů lidí. Jako zbraň užívají sloni obou pohlaví nohy, mocný chobot i kly. Nejútočnější jsou v říji. Už Charles Darwin upozorňoval: „Žádné zvíře na světě není tak nebezpečné jako slon v říji!“

Pytláci zabíjejí zvířata, a ta zas, jakoby na oplátku, zabíjejí a napadají nás. I v Krugerově parku došlo k mnohým útokům na člověka, ale ve většině případech byla chyba v lidech, že  neuposlechli pravidel a nařízení Krugerova parku.  Sloni v Africe rozdupali nespočet lidí. Ročně umírá v Africe několik set lidí (okolo 600) na následky zranění od slonů. V Krugerově parku jsou sloni proslaveni ničením majetku a to zejména automobilů (viz.obr.). Mnohým turistům v Krugerově parku rozdupal slon automobil. Příčinou např. bylo, že lidé svojí přítomností narušili sloní teritorium nebo třeba když si slůně spálilo o výfuk auta chobot a jeho matka viděla v automobilu nepřítele a rozdupala ho.

Výstražná cedule upozorňující na nebezpečí od slonů (obsah této fotky náleží Krugerově parku)

 

Druhým nejhorším a nejobávanějším zvířetem je hroch obojživelný (viz.obr.), který má kupodivu na svědomí více lidských životů, než lev či krokodýl.

                                                                                                                                                 Hroši obojživelní v řece

                                                                                                                                              Hroch obojživelný

                                                                                         

Hroši jsou zdatní jak v běhu, jejich rychlost je až 40km/hod. a také jsou velice obratní a zdatní i ve vodě. Jsou schopni uplavat vzdálenost až 30km. Jejich další schopností je čilé šplhání na strmé bahnité břehy. Člověk má jedinou šanci na útěk a přežití před hrochem, že vyleze na strom, protože hroch nepřekoná ani půlmetrovou překážku. Většina útoků na lidi se stane zejména tehdy, když se člověk octne mezi stádem hrochů a vodní hladinou, případně když k nim omylem dopluje. Na lodě se tito „zvířecí bestie“ vrhají bez varování a obětem jsou schopni ukousnout hlavu. Tito obojživelníci jsou velkým postrachem pro pytláky a domorodce. Také mnoho významných cestovatelů, jako byli  Livingston, Stanley či Buton,  s nimi mělo řadu nepříjemných příhod.

Dr. Brady Barr (významný herpetolog a zaměstnanec National Geographic) přišel se zajímavou myšlenkou, jak se dostat  blíže k hrochům a zkoumat jejich život. Pokusil se  přiblížit k hrochům ve speciální umělé konstrukci připomínající hrocha. Podařilo se mu např. změřit sílu stisku jejich zubů -  82 Newtonů.

Podobně jako slon, na ztrátě lidských životů má svůj podíl buvol africký (celkově v Africe  okolo 500 mrtvých ročně). Rovněž v Krugerově parku se návštěvníci musejí mít před ním na pozoru. Buvol je velice nevyzpytatelné zvíře, jeho až metrové rohy probodávají v útoku celé lidské tělo i lebku.

K nebezpečným zvířatům patří dále nejsilnější africký predátor lev. Jsou doloženy hrůzostrašné činy lvů na lidi. Např. v Keni sežrali lvi 138 dělníků, kteří pracovali na stavbě nebo v Tanzanii jeden urostlý lev zabil za necelé 2 roky 35 lidí. Lvi napadají své nepřítele svými ohromnými tlapami a tlamou a oběti zaživa roztrhají.

Dále štír, který šíří oprávněně strach a ročně zabije až 5000 lidí. V různých koutech planety žije 1300 druhů štírů, ale jen 50 jich je pro člověka nebezpečných. Lidi ohrožuje svým jedovatým bodcem a mnoho bodnutí štírem končí smrtí.

V neposlední řadě zvířecím zabijákem je lvům příbuzný levhart, ten zabíjí na území Afriky ročně okolo 100 lidí.

A posledním nejvíce ohrožujícím zvířetem, které s také v hojném počtu nachází v Krugerově parku, je krokodýl, u něhož říká přibližná celková statistika až 1000 obětí ročně.

V Krugerově parku na nás všude číhá nebezpečí a dokonce jsou známé případy, kdy zvířata napadla či ohrožovala lidi v samotných  kempech. Kempy jsou sice obehnány plotem a bezpečnostním zařízením, ale nacházejí se v centru divočiny a přes velké rozlohy tábořišť se nedají uhlídat a zabezpečit na 100%. 

Okolní buš je samozřejmě oddělena vysokými ploty přes které se normálně dostanou jen opice a ptáci, ale staly se i případy, že dírou v plotě proklouzla hyena, lev či jiné nebezpečné zvíře.

Nedávno se např. přihodilo, že do kempu Berg-en-Dal v jihozápadní části parku se v noci vplížila hyena skvrnitá a napadla ve stanu německou turistku, které ukousla kus obličeje.Dalším hrůzostrašným případem napadnutí  člověka zvířetem v Krugerově parku je útok zatoulané lvice, která v kempu napadla Čecha. Ten to naštěstí přežil, ale jizva přes celý obličej mu bude do smrti připomínat tento hrozný zážitek.

 

Za některé útoky zvířat si mohou lidé sami, jako tomu bylo v případě, kdy průvodce s expedičním vozem pozoroval z auta tlupu levhartů. Chtěl si vyfotit zvířata z blízkosti a vystoupil z auta, ale už si nevšiml, že na střeše expedičního vozu je další levhart. Průvodce ještě nestačil ani vylézt z auta a levhart se na něj vyřítil a  odtáhl průvodce do buše, kde ho levhart rozcupoval.

Častými případy v parku jsou útoky od slonů. V parku se smí pozorovat okolní krajina a zvířena jen z auta a jenom na některých místech určených parkem může člověk vyjít z auta ven. Dva turisti za nedodržení těchto pokynů draze zaplatili. Dva muži, jeden z Holandska a druhý z Chile zastavili nedaleko kempu Letaba, v  těsné blízkosti přehrady Engelhardt. Jeden z mužů vystoupil z auta, aby si pořídil videozáznam slonů, avšak jedné slonici se to nelíbilo a začala troubit a mávat ušima, což je u slonů znakem pro útok. Muž rychle nastoupil do automobilu, ale ve stresu se mu nepovedlo auto ihned nastartovat a slonice napadla auto na straně cestujících a její kly probodávaly karoserii. Po následném prohlídnutí auta se zjistilo, že slonice útočila svými kly několikrát, v karoserii bylo mnoho děr. Holanďan, který byl řidičem, vystoupil a schoval se za auto, ale turista z Chile neměl takové štěstí a zůstal v autě. Slonice položila své přední tlapy na auto a začala ho rozšlapávat, poté začala vrak auta tlačit do přehrady. Naštěstí si to nakonec rozmyslela a vrátila se opět ke svému stádu. Zázrakem tato příhoda dopadla dobře a nikomu se nic vážného nestalo, avšak je mnoho jiných případů, kdy turisté také neuposlechli místní nařízení a mají zdravotní následky dodnes nebo v horším případě útokům od zvířat podlehli. Takovýchto  příhod existuje celá řada.

 Např. v roce 2003 během třech měsíců byli zabiti v Krugerově parku tři lidé a dva byli těžce zraněni. Podle mluvčího parku Raymonda Traverse se vždy jednalo o případy, kdy si lidé mohli za napadení sami. Krokodýl zabil teenagerské dítě, které nezákonně a načerno rybařilo. K dalšímu útoku patří napadení devítiletého Tshikana Nobela levhartem, když se toulal za branami Skukuzi. Travers říká, že lidé musejí konečně pochopit, že zvířata jsou divoká a nepředvídatelná ve svém chování a nejsou zvyklá na naší přítomnost, zvláště na krátkou vzdálenost. 

V září 2003 přežil místní ranger útok od slona. Ranger hledal nelegální rybářské sítě a polekal slůně. Jeho matka ho bránila a začala rangera rozdupávat. V ten samý měsíc v táboře Satara zabil levhart rangera. Levhart byl ukryt v otevřeném „safari“ voze.

Dalším neuvěřitelným příběhem je napadnutí rangera, který přežil útok lvice. Tento případ stojí zato ho podrobněji popsat. Ozbrojení rangeři se se  skupinou turistů vydali na pěší túru po parku. Při vzdálenosti několika kilometrů od auta zahlédli lvici. Od lvice se nejprve nacházeli asi 120 metrů, bylo jim však divné, že neutekla a tak šli ještě blíž až na vzdálenost asi 70 metrů. Všimli si, že je tam s mláďaty. Byla výrazně agresivní, vrčela a mávala ocasem. Průvodce dal  turistům ihned povel, aby se obrátili zpět na cestu k autu. Avšak jak začali ustupovat, lvice se rozeběhla k nim. Ranger vystřelil varovný výstřel z pušky, ale ten neměl žádný vliv na její chování a na rangera s velkou rychlostí zaútočila. Tomu se však podařilo jí zasáhnout pouze do tlapy a poté se dal na útěk do buše.

Lvice se zraněnou tlapou uháněla za ním, ranger jí znovu zasáhl asi z metrové vzdálenosti, ale neusmrtil ji. Lvice se svalila na zem, avšak jen  na zlomek sekundy, poté vyskočila na rangera a svojí ohromnou vahou ho skolila na zem, přičemž ranger při pádu ztratil pušku. Lvice začala rangera zuřivě kousat, ten pak zůstal nehybně ležet a ona přestala. Začal křičet na svého kolegu, aby začal střílet. Avšak to neměl dělat, lvice si uvědomila, že ranger není mrtev a znovu ho popadla, škrábala a kousala. Lvice po chvilce nechala rangera být a on přes svoje těžká zranění se zvedl a šel směrem ke své skupině, kde byl i místní lékař, který rangerovi učinil první pomoc.

Poté se skupina snažila zavolat vysílačkou pomoc, ale nikdo neodpovídal. Tak se pěšky vydali ke svému autu, které bylo vzdálené 5km. Stále se snažili navázat vysílačkou spojení, pak se jim to konečně povedlo, ale vysílačka poskytla pouze statický zvuk bez možnosti přenosu zprávy. Jediné, na čem se domluvili s dalším místním rangerem Phillipem Gumedem, že se sejdou na soutoku řeky. Ranger, který vyslyšel jejich zprávu o pomoc, ihned informoval o incidentu místní tábořiště Skukuza. Po příjezdu na soutok, kde již ranger čekal, byl vysílačkou zavolán   vrtulník. Ten zraněného rangera po 25 minutách převezl do provizorní nemocnice ve Skukuze a odtamtud do Nelspruit Medi – Clinic. Z nemocnice byl propuštěn kupodivu již po 5ti dnech . Útok lvice naštěstí nezanechal na rangerovi kromě hlubokých jizev žádné vážnější následky, samozřejmě jen psychické. Tento ranger je vděčný za svůj život jeho kolegovi Phillipovi Gumede a vůbec veškerým lidem, kteří se podíleli na jeho převozu a zdravotnickém ošetření. K smrti měl totiž velmi blízko. Nyní ranger pořádá své výpravy již obezřetněji a s větším respektem k místním zvířatům. Pro návštěvníky parku, ale i pro personál parku je to příhoda více než výstražná.

 

Pro čtenáře a případné návštěvníky parku stojí za upozornění na velmi zvláštní fenomén parku, na jakýsi nepřímý vliv zvěře na možné zranění nebo i smrt návštěvníků. Návštěvníci v autech s cílem spatřit a vyfotografovat co nejvíce zvěře, kroutí neustále hlavami z jedné strany na druhou, jako na tenise. To je ovšem velmi nebezpečné pro řidiče a může to skončit  tragicky. Dokumentovat to lze např. těžkou havárií jinak robustního automobilu Landrover, který právě díky takovéto nepozornosti řidiče spadl v Krugerově parku z mostu do řeky Letaba. Výsledkem události v říjnu 2007 bylo pět mrtvých návštěvníků parku (4 z Rakouska, 1 z Německa).  

 

Více fotografií naleznete: Fotogalerie