Rozhovor s návštěvníky parku

05.08.2015 12:36

 Interview s návštěvníky parku

 

Jiří Hlavata ( turista z ČR )

Jenny Swart ( místní obyvatelka )

Petra Machů ( Češka žijící v JAR )

 

Tazatel:         Iveta Steidlová [IS]

Respondenti: Jiří Hlavata [JH]

                      Jenny Swart  [JS]

                      Petra Machů [PM]

 

                       

[IS]: Dobrý den, byl/a by jste ochoten/na mi odpovědět na pár otázek o Krugerově parku?

[JH]: Ano, ale bohužel nemáme moc času.

[JS]:  Ano

[PM]: Ano, zajisté.

[IS]: Kolikrát jste park navštívil/la?

[JH]: Jsem tu poprvé.

[JS]:  2x

[PM]: No už to bude po sedmé.

[IS]: Znáte cestovatele Emila Holuba?

[JH]: Ano samozřejmě, vždyť je to jeden z nejvýznamnějších cestovatelů po Africe. Jo a nedávno jsem viděl nějaký dokument na ČT1, myslím, že se to jmenovalo po stopách Emila Holuba.

[JS]:  Ne.

[PM]: Ano, znám.

[IS]: Mohl/a by jste jednou větou vystihnout charakter Krugerova Národního parku?

[JH]: Krugerův park je přírodním úkazem, který zachraňuje a zachovává zbytky přírody, které nám ještě zbyly.

[JS]:  Safari, kam přijíždí lidé z celého světa

[PM]: ( dlouhé přemýšlení ) Kout světa, který se každým dnem mění a stále nás překvapuje. Je romantický, humorný, hrozivý, bouřlivý, radostný, odráží v nás velké emoce a city, ale především je svůj

[IS]: Měl/a jste v parku nějaký problém nebo dokonce dostali jste se do nějakého nebezpečí?

[JH]: Myslím si, že ne. Jen jednou měla naše dcera strach, když se ohromný slon přiblížil k velké blízkosti našeho vozu

[JS]:  Obávali jsme se malárie, po cestě domů náš syn onemocněl a měl vysoké teploty, ale byla to s největší pravděpodobností jen chřipka

[PM]: My se jen tak něčeho nelekneme ( smích ), no ale byli jsme svědky, když se do kempu proplížili dvě hyeny, ale byly hned rangery uspány a následně převezeny pryč z kempu.

Jeden rok, myslím že 2007 jsme zažili v parku velké záplavy, zvířata byla z toho vyplašená a chovala se velice nepředvídatelně. Běhala přes silnici a napadala auta.

[IS]: Navštívil/a jste ještě nějaký jiný národní park v JAR?

[JH]: Zatím ne, ale chystáme se do parku Pillanesberg, ale až příští týden.

[JS]:  Ano, v některých parcích jsme už byli.

[PM]: Velmi často jezdíme do parku Hluhluwe – Imfolozi, ale nejvěrnější jsme Krugeru.

[IS]: A viděli jste v něčem nějaké výhody oproti Krugeru a popřípadě jaké?

[JH]: -

[JS]:  Asi ne, jen že jsou levnější a většina z nich se dá zvládnout za půl dne.

PM]: Do Krugerova parku jezdíme nejčastěji, takže o ostatních parcích nemáme takový přehled. Líbí se nám Hluhluwe-Imfolozi, které je oproti Krugeru kopcovité, je tam více druhů rostlin a vůbec více vegetace.

[IS]: Zažili jste nebo alespoň slyšeli nějakou zajímavou příhodu z Krugerova parku?

[JH]: O Krugerově parku mě nenapadá teď nic konkrétního. Spíše o zvířatech obecně. Velice mne udivilo, že hroch, jinak vegetarián patří k nejvíce nebezpečným zvířatům na světě. Když jsem ho viděl poprvé v pražské zoo, přišel mí velice líný a mírumilovný.

[JS]:  Slyšel jsem o slonovi, který si sám urval kly, ale už nevím kdy a kde to přesně bylo.

[PM]: Jééé ano, zrovna jsem to před chvilkou vyprávěla. V nějaké studii jsem se dočetla, že v Krugerově parku dříve používali pytláci k hledání vody baboony. Pytláci nechali paviány několik dní bez vody a pak je připoutali na vodítko a opice jim vodu v buši našli. Ale bohužel už si nevzpomínám, zda mají opice nějaký instinkt nebo to je pro jejich čich, opravdu už nevím.

[IS]: Jaký máte názor na regulaci počtu zvířat a především na střílení slonů?

[JH]: Bohužel o tom nic nevím.

[JS]:  Ochranáři se honí stále za pytláky a teď zabíjejí zvířata sami.

[PM]: Nevím, mám na to smíšené názory. Moc mi nesedí, že park je prezentován jako volná příroda a pak dochází k nějakým regulacím od člověka. Ale na druhou stranu je příroda již tak narušena lidmi a ovlivněna moderní vědou a technikou, že už si sama nedokáže poradit. A dokonce by možná bez pomoci lidí nevydržela.

[IS]: Moc děkuji za Vaše odpovědi a za Váš čas.

 

Rozhovor byl zajímavý z několika hledisek, oproti interview s rangerem mne tato diskuse poskytla více názorů a závěrů ohledně mnoha aspektů v Kruger parku. Jak jsem již zmínila na začátku, tak respondenti byli vybírání záměrně z různých sociálních vrstev. A tím vznikali při rozhovoru vždy 3 úplně odlišné odpovědi a ve většině otázkách byly odpovědi různorodé. Nejlépe se mi při rozhovoru pracovalo s Petrou Machů, Češkou žijící v JAR. Nebyl zde problém jazyka a paní Machů je velice inteligentní žena, která mi dokázala ihned pohotově a rozumě odpovědět na každou mojí otázku.

Nejsložitější práce byla s Jenny Swart, která žije v Pretorii. Jednak se zde projevil problém odlišnosti jazyků a také paní Swart byla poněkud pomalejší a přišlo i na takové otázky, kterým nerozuměla a musela jsem jí je nějak přiblížit.

Účelem rozhovoru bylo poskytnout čtenáři komplexní analýzu o všedních poznatcích vybraných turistů v parku.